Čestná pohřebiště na Olšanech - ubytování a hotely pro dovolenou Čestná pohřebiště na Olšanech
Čestná pohřebiště na Olšanech nebo Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm. Hřbitovy mají rozlohu 50,2 hektarů a bylo na nich pohřbeno kolem 2 000 000 mrtvých. Olšanské hřbitovy jsou Národní kulturní památkou díky bohatému souboru náhrobků a značnému duchovnímu významu.
Olšanské hřbitovy rozděluje ulice Jana Želivského na dvě části, které tvoří dvanáct hřbitovů. V areálu hřbitovů jsou také pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády z druhé světové války. Na území Olšanských hřbitovů je pohřbena řada významných osobností.
Na území dnešních hřbitovů bývala osada Olšany a v roce 1394 je tu uváděn statek s vinicí, jež byl majetkem kláštera. Po zániku kláštera se v držení osady střídali majitelé. V roce 1679 byla rozlehlá zahrada statku prodána Starému Městu k pohřbívání mrtvých, jež zemřeli při morové nákaze. V roce 1682 tu byla postavena kaple svatého Rocha, svatého Šebestiána a svaté Rozálie. Po zrušení olšanského kostela v roce 1842 se tato kaple stává kostelem Povýšení svatého Kříže. Na hřbitově se ukládali mrtví i při další morové epidemii v roce 1715 až 1716. V roce 1786 byl tento morový hřbitov prohlášen za veřejný. Hřbitov byl úměrně s růstem Prahy rozšiřován. Dnes mají Olšanské hřbitovy tři vstupy.